VÍTEJTE • XOŠ ÂMADID [CHOŠ ÁMADÍD] • VÍTEJTE • XOŠ ÂMADID [CHOŠ ÁMADÍD] • VÍTEJTE • XOŠ ÂMADID [CHOŠ ÁMADÍD] • VÍTEJTE • XOŠ ÂMADID [CHOŠ ÁMADÍD] • VÍTEJTE • XOŠ ÂMADID [CHOŠ ÁMADÍD] • VÍTEJTE • XOŠ ĂMADID [CHOŠ ÁMADÍD] • VÍTEJTE • XOŠ ĂMADID [CHOŠ ÁMADÍD] • VÍTEJTE • XOŠ ĂMADID [CHOŠ ÁMADÍD] • VÍTEJTE • XOŠ ÂMADID [CHOŠ ÁMADÍD] • VÍTEJTE • XOŠ ÂMADID [CHOŠ ÁMADÍD]

FÂRSI: ÍRÁNSKÁ PERŠTINA

Proč se dnes učit persky?! Spisovná íránská perština [fO:rsi:] - nebo také pârsi - je zajisté jedním z nejkrásnějších a nejmelodičtějších jazyků vůbec. Spolu s darštinou, tádžičtinou, pahlavánštinou, hazaragštinou, dehwárštinou, darwázštinou, aimaqštinou, džidštinou, tatštinou, bukhárštinou, lúrštinou, kumzárštinou, farštinou a larijštinou patří do jihozápadní skupiny íránských jazyků. Je jediným úředním jazykem Íránské islámské republiky (přes 66 milionů obyvatel) a jejím východním dialektem, tj. darštinou [dari:], hovoří dalších cca 7 milionů obyvatel Afghánistánu (5,6 mil.) - zde je druhým úředním jazykem, Pákistánu (1 mil.) aj. Velmi podobná dnešní moderní perštině je i tádžičtina (jediný úřední jazyk pro cca 6 mil. obyvatel Tádžikistánu). Obecně lze říci, že afghánská a tádžická nářečí jsou archaičtější a mluvnicky bohatší než současná moderní íránská perština. Z pochopitelných důvodů lze v darštině nalézt mnoho výpůjček z paštštiny a v tádžičtině zase slova přejatá z ruštiny. Íránská perština hojně přejímala slova z arabštiny a částečně i z turečtiny a francouzštiny. Jazyky fârsí, darí a tajiki se od sebe liší asi jako čeština a slovenština - jen (původních) společných výrazů je postatně méně...

FÂRSI Ke darxâst kardand man az dustân tarjome kon Fârsi be ketâb râ in.
DARI Ki darx^wâst kardand man az dôstân tarjuma kun Pârsî ba kitâb-râ în.
Přátelé mne (po)žádali, abych přeložil tuto knihu do perštiny.

ALEFBÂ

TALAFFOZ

HARFHÂ YE BISEDÂ:

Výslovnost perských souhlásek je poměrně snadná, neboť jen dvě (respektive tři) hlásky se v češtině nevyskytují: Grafém "q" (qeyn & qâf) má dvojí výslovnost, jež není rozlišena ani v původním perském písmu (např. tádžická azbuka je rozlišuje): Daleko nejčastěji zní téměř jako francouzské "r", byť se jedná o poněkud jinou hlásku [gh] - velární znělou frikativu (IPA = řecká gamma [G], případně Q), spíše se blíží znělému protějšku českého "ch" - zní tedy jako nizozemské "g". Vyskytuje se mj. v arménštině, kurdštině, paštštině, urdštině, holandštině, řečtině, arabštině a občas i v turečtině. Druhá výslovnost (převážně na začátku slova) je hrdelní {čípkové} "q", tj. uvulární neznělé plosivum (vyslovíme tak, že z hloubi krku vytáhneme "k", popřípadě jeho znělý protějšek "g"). Zatímco české "h" je znělé, v perštině je vyslovujeme nezněle - stejně jako např. v angličtině, švédštině, norštině, dánštině, turečtině, indonéštině, němčině a mnoha dalších jazycích. Rozdíl oproti naší výslovnosti je ovšem nepatrný. Jen koncové "h" je tak jemné, že téměř zaniká (po otevřeném koncovém "e" se nevyslovuje vůbec, a proto jej v této romanizované podobě ani nevyznačujeme).

Pro pořádek ještě uveďme hlásky, jejichž výslovnost se v zásadě neliší od české, avšak grafická podoba velmi výrazně: "c" vyslovujeme jako české "č" - naše "c" totiž v íránské perštině samostatně neexistuje - "j" vyslovujeme jako znělý protějšek předchozí hlásky - tedy české "dž" - grafém "x" odpovídá českému "ch" (v některých regionech, obzvláště na východě Íránu a v afghánské perštině [darí] a tádžičtině je vyslovováno o něco drsněji, ale vždy nezněle), "y" se nikterak neliší od českého "j". Ze souhlásek ještě nutno zmínit "w", které se vyskytuje pouze ve spojení se samohláskou "o" - jde tedy spíše o neslabičné "u". Jako souhláska se vyskytuje jen v některých dialektech, a zejména v darštině. Perská dvojhláska "ow" pak zní téměř jako české "ou".

HARFHÂ YE BÂSEDÂ:

V moderní íránské perštině (fârsí) se vyskytuje sedm více či méně odlišných samohlásek, přičemž tři z nich mohou být krátké i dlouhé, stejný počet je pouze krátkých a jedna samohláska je vždy dlouhá. Do první skupiny patří "a", "i" & "u", jež vyslovujeme téměř jako v češtině. Jejich délku zde nerozlišujeme (v souladu s Bâ konvânsion e Urofârsi âšnâ šavid & http://iranianlanguages.com/UniPers/index.htm), neboť není tak výrazná jako v naší mateřštině a závisí spíše na přízvuku, který je vždy na poslední slabice. Navíc lze říci, že např. "u" je až na pár výjimek téměř vždy dlouhé, a v případě "i" je situace obdobná. Snad netřeba připomínat, že písmeno "i" v perštině nikdy neměkčí předchozí "d", "n" či "t" (?!). To je ostatně téměř výhradně západo- a východoslovanskou "specialitou". Samohláska "e" je vždy krátká a od české se poněkud liší, neboť - stejně jako v mnoha jiných indoevropských jazycích - má dvojí výslovnost: Obvykle ji vyslovujeme zavřenější, zatímco před "y" (dvojhláska "ey") a na konci slov (v perském písmu vždy s koncovým "h-havaz") je ještě o polovinu otevřenější než české "e" (rozdíl ve výslovnosti je nepatrný - v žádném případě se zvuk ještě neblíží anglickému či norskému "ae"). Perské "o" je vždy krátké a výrazně zaokrouhlené (jako např. ve švédštině či "ó" v polštině), takže se již pomalu blíží hlásce "u". Samohláska "â" je v tomto jazyce zdaleka nejrozšířenější. Nikdy se nevyslovuje krátce a vždy se jedná o velmi zaokrouhlené "a" (viz například severogermánské "a" s kroužkem), které se již svým zvukem blíží českému "ó", obzvláště pak hanáckému. V perském písmu je vždy vyznačena pomocí "alefu" (na začátku slova s tildou). Samohláska "a" se v některých regionech vyslovuje jako "ae".

DASTUR E ZABÂN

PODSTATNÁ JMÉNA:

Že je perština indoevropský jazyk, je zřejmé nejen z jejího tvarosloví, nýbrž - a možná ještě více - z nápadné podobnosti mnoha původních podstatných jmen
(tzn. slov nepřejatých z arabštiny - až 50% současné slovní zásoby jazyka fârsi je totiž arabského původu) jejich germánským, románským či slovanským
ekvivalentům (slovanské výrazy v závorce neuvádíme): barâdar = bratr (angl. brother, švéd. broder, nor. bror, něm. Bruder, niz. broer atp.), mâdar = matka
(angl. mother, švéd. moder, nor. mor, něm. Mutter, niz. moeder, lat. mater, řec. métera [mitera], ital. & špaň. madre atp.), zamin = země, Xodâ = Bůh (srovnej
s nizozemským God - kdy "g" čteme jako "ch"), doxtar = dcera (angl. daughter, isl. dóttir, švéd. dotter, nor. datter, něm. Tochter, niz. dochter atp.) - a takto
bychom mohli pokračovat dále... Stejně jako v angličtině perština nerozlišuje rod - jen v případě osobních zájmen jsou ve třetí osobě odlišeny živé bytosti
od neživých věcí (viz dále). Množné číslo tvoříme připojením -hâ (mizhâ), což je původní perská přípona pro množné číslo, -ân (cešmân), popř. ještě -ât (dehât), -jât (ruznâmejât) a -in (mo'allemin). Přípona -ân (výpůjčka z arabštiny) se obvykle používá zejména u podstatných jmen, která vyjadřují živé bytosti či v páru se vyskytující části lidského těla - avšak i u těchto slov existuje možnost volby: Správně je cešmân i cešmhâ (= oči). České bezpředložkové pády vyjadřujeme následovně:

PŘÍDAVNÁ JMÉNA:

Svou podobou se v zásadě neliší od perských substantiv a mnohá z nich mohou být stejně tak jmény přídavnými jako podstatnými. Např. slovo "xub" znamená "dobrý" i "dobro", občas jej překládáme i příslovcem "dobře". Velmi zajímavé je i adjektivum "bad", které má nejen stejný pravopis jako anglické "bad" [baed], ale i význam: V perštině rovněž "špatný", popř. "zlý". Vyslovujeme je však [ba:d] - srovnej se slovem "bâd" [bO:d] s významem "vítr": bâd e bad = špatný vítr, s neurčitým členem (viz níže) pak bâde badi. Přívlastek shodný i neshodný v perštině tvoříme vždy pomocí přivlastňovací (genitivní) částice "e", tzv. ezâfe. Tu vyslovujeme vždy jako krátké, zavřenější [e] a dohromady s předchozím slovem: Např. nur e zendegi, česky dosl. světlo života, čteme [nu:re zendegi:]. Když je neurčitý člen, tj. nepřízvučné "i", vložen do slovního spojení s více než jedním přídavným jménem, připojujeme jej až k poslednímu slovu: Mâšin e kucek e arzâni [móšine kúčeke arzóny] lze přeložit jako "nějaké malé, levné auto". K vyjádření příslušnosti k místu, městu či zemi, a k vyjádření původu osoby či věci, se používá vždy přízvučné koncovky "í": Irân [írón] = Írán > Irâni [íróný] = íránský, z Íránu, vyrobený v Íránu.

Stupňování:

šamšir e bozorg e došman e mâ [šamšíre bozorge došmane mó] = velký meč našeho nepřítele

NEURČITÝ ČLEN:

Íránská perština nezná člen určitý, a podobně jako v češtině jej v nezbytných případech nahrazuje ukazovacím zájmenem. Neurčitý člen má podobu nepřízvučné koncovky -i (po samohlásce -yi), jež se připojuje k příslušnému jménu - např. doxtar = dcera, zatímco doxtari = nějaká (blíže neurčená či dosud neznámá) dcera; doxtar e xub = dobrá dcera (nebo také "dcera dobra"), zatímco doxtar e xubi = nějaká / jakási dobrá dcera (nebo také "nějaká / jakási dcera dobra"). V íránské perštině nenahrazuje neurčitý člen číslovku yek (1), nýbrž spíše vyjadřuje jistý stupeň nejistoty, co se počtu týče. Ideální situace pro použití neurčitého členu nastane zejména tehdy, nevíme-li o tom či onom zhola nic... Yek miz = jeden stůl × yek mizi = jeden nějaký (jistý) stůl. V množném čísle má neurčitý člen význam neurčitého zájmena "nějaký": mizhâ = stoly, mizhâyi = nějaké stoly.

ZÁJMENA:

Příklad připojování přivlastňovací přípony: ketâb (kniha) - ketâbat (tvoje kniha) & ketâbhâ (knihy) - ketâbhâyat (tvoje knihy)

- další vybraná zájmena:

ČÍSLOVKY:

- základní:

NUMERATIVY

Stejně jako v češtině se i v perštině používá numerativů: cahâr jeld ketâb = čtyři svazky knih, do nafar mard = dva jednotliví muži (jednotlivci), panj varaq kâqaz = pět listů (archů) papíru, do qâleb sâbun = dvě kostky mýdla atp. Většina numerativů však může být nahrazena slůvkem "tâ" s významem "jednotka, díl, část, kus" (nepoužívá se v jednotném čísle): cahâr tâ ketâb = čtyři knihy, do tâ sâbun = dvě mýdla, se tâ miz = tři stoly, panj tâ dar = pět dveří, haft tâ cerâq = sedm lamp, ale: yek cerâq = jedna lampa. Je-li množství vyjádřeno číslovkou, podstatné jméno již nepřibírá příponu množného čísla. Slovo "cand" je zajímavé tím, že ve spojení s "tâ" znamená "několik" a v otázce "kolik, jak mnoho". Tedy: cand tâ ketâb = několik knih, ale cand tâ ketâb? = kolik knih? - dochází zde samozřejmě ke změně intonace, jak je tomu i v češtině. I slovní spojení s numerativy mohou přibírat neurčitý člen: panj tâ deraxti = kolem (asi, okolo) pěti stromů.

SLOVESA:

Všechna perská slovesa mají dva kmeny: imperativní (bon e amr) a minulý (bon e mâzi). Dějová slovesa pak v přítomném čase a imperfektu získávají předponu
mi-, jež je pro perštinu tak typická a dodává jí spolu s pravidelnými příponami nezaměnitelnou libozvučnost. Zápor tvoříme podobně jako v češtině: Před každé
časované sloveso přidáme prefix na- (viz níže), popř. ne-. Princip časování je u všech dějových sloves stejný, jen výše uvedené kmeny se ne vždy tak výrazně
liší, jako je tomu v případě následujících nepravidelných sloves [kardan], [budan] & [dâštan] - viz např. sloveso [porsidan].

KARDAN = (u)dělat, konat, (u)činit

A K T I V U M

P A S I V U M

NAKARDAN = ne(u)dělat, nekonat, ne(u)činit

A K T I V U M

P A S I V U M

BUDAN = být, existovat

- jako pomocné sloveso (vyjadřující stav):

Modře jsou vyznačeny přípony, které je možno připojit k podstatnému jménu pro vyjádření stavu: zanast = je (to) žena.

- jako dějové sloveso:

A K T I V U M

P A S I V U M

NABUDAN = nebýt, neexistovat

- jako pomocné sloveso (vyjadřující stav):

- jako dějové sloveso:

A K T I V U M

P A S I V U M

DŠTAN = mít

A K T I V U M

P A S I V U M

PORSIDAN = ptát se, tázat se, dotazovat se

A K T I V U M

P A S I V U M

NĚKTERÁ NEPRAVIDELNÁ SLOVESA

VYBRANÁ SLOVESA

PŘÍSLOVCE:

Ve spisovné perštině klademe příslovce vždy před slovesný předmět, v hovorovém jazyce pak stojí za ním. Větu "Každé ráno čtu noviny." tedy možno říci
Man har sobh ruznâme mixânam. (dosl. Já každé ráno noviny čtu.) anebo Man ruznâme har sobh mixânam. (dosl. Já noviny každé ráno čtu.). My se
zde budeme z pochopitelných důvodů držet oné první, tedy spisovné varianty.

PŘEDLOŽKY:

SPOJKY:

ČÁSTICE:

CITOSLOVCE:

ZÁKLADNÍ FRÁZE:

NAMÂZ E XODÂVAND

STRÁNKY, KTERÉ URČITĚ STOJÍ ZA TO NAVŠTÍVIT

IRANIAN LANGUAGES & SCRIPTS - obsáhlé informace o všech íránských jazycích, spousta zajímavých odkazů

PERSIAN FOR TRAVELLERS - 128 stránek se základy perské mluvnice a nespočtem užitečných frází a slov
BASIC PERSIAN FOR THE WHOLE WORLD - přes sto stran se základy perské mluvnice (vše latinkou)
PERSIAN FOR BEGINNERS - 15 lekcí (soubory *.jpg) + další informace o íránské perštině anglicky nebo rusky
PERSIAN FOR CHILDREN - 41 stručných lekcí s obrázky nejen pro děti
IL&S ENGLISH-PERSIAN DICTIONARY - obsáhlý anglicko-perský slovník (všechna hesla latinkou i perským písmem)
AVESTA - ZOROASTRIAN ARCHIVES - spousta informací o zoroastrismu, avestsko-anglický slovník a mnoho odkazů
FÂRSI ŠEKKAR AST čili "perština je cukr" - tj. šest stručných lekcí perštiny od Šahriára Búrbúra
B KONVÂNSION E UROFÂRSI ŠN ŠAVID - úmluva o romanizaci perštiny (srpen 1993)
DERSI E HIZVA E EURANSI - nový umělý mezinárodní jazyk "Euransi" je do značné míry inspirován íránskými jazyky
PARSPAD & PARSDICT - textový editor a anglicko-perský slovník zdarma (M. Reza Šams Amiri)
DIVUNEH (DIVÂNE) čili "blázen" - obsáhlé stránky o kurdštině, časování perských a kurdských sloves
PATER NOSTER - křesťanské (katolické) modlitby ve více než 1 200 jazycích včetně perštiny
FOREIGN LANGUAGES FOR TRAVELLERS - základní slovíčka a fráze v desítkách jazyků
GHEYASPOUR'S FARHANG - stručný slovník hovorové perštiny od pana Qeyaspúra
ISHKASHMI-ENGLISH VOCABULARY - stručný slovník jednoho z tádžických pamírských dialektů

F A R H A N G

Stáhněte si aktuální verzi romanizovaného oboustranného perského slovníku včetně české verze Freeware Dictionary Programu...
{Nyní obsahuje již přes 3.900 hesel.}

SHORT COMPARATIVE PERSIAN-CZECH-ENGLISH WORD LIST

Komparativní, co možná nejpřesnější persko-česko-anglický slovní list (postupně je rozšiřován)

HLAVNÍ STRÁNKA

©2001 Libor Sztemon, Havířov